S nenávistí 13

9. ledna 2011 v 20:39 | Petíí |  Story-with continuation
chtěl jsem říct,že jsem v pohodě,ale něco mi bránilo....
Nějaká cizí síla mi vzala hlas,ba možná i dech,což jsem poznal při Yuovým vyřvávání.
YU:vždyt on nedejchá!
ROMEO:zavolejte někdo tu sanitku sakra nebo se tu zbláznim!
YU:tak zavolej ty,ne?
ROMEO:no jo...
YU:Strify..no tak....

YU:zavolejte někdo KIRA!Kiro,Kiroušku pojd sem a dělej!
KIRO:copak?
YU:se Strifym je zlee!!!
KIRO:??cože????
ROMEO:lidi už jedou..
KIRO:ach ne..Strify,Strifýku slyšíš mně?promluv..prosím...

Kiro se rozplakal.Jeho slzy byly pro mně trápením....Chtěl jsem křičet,mluvit,chtěl jsem říct alespoň slůvko,co by značilo,že jevím známky života...Nemohl jsem nic říct.....
Houkání sanitky nabylo své síly a už do mého pokoje vtrhla záchranná služba.Položili mně na nosítka a snášeli dolů....Z pokoje byl ještě slyšet Kirův pláč....nadále křik.

KIRO:jedu s vámi!počkejte!!
SANITÁŘ:vy jste snad příslušník rodinÿ tohoto mladíka?
KIRO:jsem jeho přítel...
SANITÁŘ:jak to myslíte?
KIRO:chodíme spolu..
SANITÁŘ:ehm..do vašich vztahů mi každopádně nic není....můžete jet s námi.
KIRO:děkuji...mohl bych být u něj?
SANITÁŘ:ale jistě.
KIRO:díky.

Celou cestu na mně Kiroušek mluvil.Než jsme dorazili do nemocnice,dopadlo mi na tvář několik Kirových slz.Ach,co to se mnou je?Začal jsem přemýšlet....Stalo se mi to až kvůli Shinovi,a nebo s tím souvisela moje nemoc?

Převezli mně rovnou na JIPku.Denně a každou vteřinu sledovaný bylo snad to poslední,co jsem si kdy přál....A když vedle mně denně seděl Kiro,litoval jsem ho a jeho něžnou tvářičku,že musí trpět pohled na můj obličej...Podle mluvení lékařů jsem měl otevřené oči,nastevřená ústa a dost vyplašený výraz.
Byl jsem naštvaný,ale na Shina jsem nic nesváděl...Nepřipadal mi jako jediná příčina mého leknutí.


Už je to týden,co ležím v nemocnici.Už je to týden,co za mnou Kiroušek chodí.Vypráví mi,co se děje doma.Vypráví mi,že volal Luminor a že mu řekl,jak se věci mají.Luminor ale prý bohužel nemůže přijet.

Osmý den jsem se konečně dozvěděl,co mi je.Lékaři přišli na ,,můj"pokoj,aby zdělili Kirovi informace o mém zdraví.
LÉKAŘ:je nám líto,pane..pane..?jméno?no to je jedno.Váš přítel utrpěl vážný šok a upadl do hlubokého kómatu.
KIRO:no to snad....to...

Na Kirovi bylo vidět,že zadržuje pláč.

KIRO:a...někde jsem četl,že ten,sice málokdo,ale kdo je v kómatu,může vnímat,co se děje okolo.Je to možné?
LÉKAŘ:ale jistě....Jste moudrý a statečný.Je vidět,že hledáte naděje...Váš přítel teď bude potřebovat hlavně vás.
KIRO:děkuji vám...chtěl jsem se zeptat...nemohl bych přespávat někde poblíž?nebo přímo tady?chtěl bych mu být nablízku...
LÉKAŘ:no..pokusím se promluvit se sestrou.
KIRO:to by jste byl hodný,děkuju za všechno...Mohl bych alespoň tuhle noc zůstat?
L:určitě.
KIRO:děkuju.


Celej ten rozhovor jsem slyšel a přál jsem si,abych promluvil a aby Kiro už nebřečel.Jen co jsem se nadechnul,otevřel pusu,ale nic...:((

Už je to zase týden...Kiro se mně jednou narovinu zeptal..byl už dost zoufalej...

KIRO:Strify miluješ mně?Já tebe jo...

Teď,přesně těď jsem cítil,jak oby se ve mně prolomily ledy.Cítil jsem,že už nejsem tak studenej a začíná ve mně proudit krev.I když to Kiro neslyšel,snad viděl moje ústa,která pohybovala,jako by říkala...Miluju tě...Kiroušku...
Myslím,že Kiro alespoň něco pobral,protože se najednou rozesmál a rozbrečel zárověň..dal mi nádhernou pusu...a...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kdo je podle wás lepší zpěvák?

Luminor
Romeo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama